Astma se vyznačuje opakujícími se záchvaty dušnosti spojenými s hvízdavým dýcháním. Úlevu při těchto záchvatech lze docílit pomocí symptomatické léčby, například pomocí léku uvolňujících průduškové svalstvo.
Toto onemocnění způsobuje zánnět středních dýchacích cest vedoucí k hyperreaktivite průdušek.
Při astmatickém záchvatu se zmenšuje průchodnost průdušek v důsledku smrštení okolního hladkého svalstva. Astma je spojeno s otokem sliznice průdušek a nadměrnou tvorbou hlenu. To vede k nápadnému snížení objemu vydechnutého a, v menší míře, vdechnutého vzduchu.
Mezinárodní konsenzus o astmatu (Global Initiative for Asthma; GINA) navrhl klasifikaci astmatu od roku 1995. Je pravidelně aktualizována. Nejnovější verze je z roku 2006.
Tato klasifikace vychází z odstupňování závažnosti astmatu do 4 stupňů. V každém stupni jsou ke klinickým příznakům přesně přiřazeny funkční parametry, což usnadňuje stanovení diagnózy a rozhodování o vhodné strategii léčby
Klasifikace závažnosti astmatu
Krok 1: Občasné astma | |
Klinické příznaky:
| Funkční příznaky:
|
Krok 2: Mírné trvalé astma | |
Klinické příznaky: Denní výskyt symptomu
| Funkční příznaky: PEF nebo FEV1:
|
Krok 3: Střední trvalé astma | |
Klinické příznaky:
| Funkční příznaky: PEF nebo FEV1:
|
Krok 4: Závažné trvalé astma | |
Klinické příznaky:
| Funkční příznaky: PEF nebo FEV1:
|